Hanka

Jmenuji se Hanka. Vykládám především z mariášových karet. Můžete se mne zeptat úplně na cokoliv, ale pokud něco považuji za svou specialitu, je to diagnostika partnerských vztahů. Můžeme se spolu podívat, kde se vaše vztahy nacházejí nyní, v čem je chyba nebo zádrhel a především, karty jsou vždycky ochotné poradit, co dělat. Mariášové karty vykládám třicetdevět let. Ale o věci mezi nebem a zemí jsem se zajímala vždycky. Nebo se ony zajímaly o mne. Už v dětství jsem měla věštecké a diagnostické sny, prožívala příznaky rozvíjející se intuice a měla vnuknutí. Často mívám o různých věcech a lidech „pocity“. Říkám tomu naciťování. A bývá to velmi, velmi přesné. Třeba lež vycítím celkem spolehlivě. A setkávám se s ní při výkladu karet častěji, než je mi milé. A nemám žádný problém to říct. Lžete, milý tazateli, lžete. Kartám, mě, ale především sobě. A já nejsem ani trochu ochotná vás ve vašich bludech podporovat. Někdo to neunese, pro jiného to ale může být klíčový bod obratu.
K upřesnění dotazů občas použiji věštecké kyvadlo. Zajímám se o bylinky a různé recepty z nich. Tradiční i méně známé receptury našich babiček také sbírám a stále doplňuji svou knihu receptů. Zdraví těla i ducha mě obecně hodně zajímá, v tom jsme s mým mužem stejně naladění a oba se zabýváme především alternativním léčením psů, jsme totiž chovatelé. Mám moc ráda přírodní léčivé kameny, polodrahokamy. Jak pro jejich krásu, tak pro možnosti využití pro zdraví a duchovní růst člověka.
Chtěla bych se zdokonalit ve výkladu symbolů kávové sedliny – čtení z kávy. Symboly mě vůbec hodně zajímají. Mám totiž pocit, že zprávy o tom, co je pro nás dobré či méně vhodné, můžeme dostat odkudkoliv. Stačí jen se tiše zeptat a rozhlédnout se. A být ochoten vidět.

ZNAMENÍ HOROSKOPU

Blíženci

OBLÍBENÁ BARVA
Všechny pastelové, v současné době vede bílá.

CO MI VONÍ A ČÍM SE DĚLÁM KRÁSNÁ

Cítím se dobře s vůní Dolce vita od Diora a ráda se rozmazlím úžasnou kosmetikou firmy Sisley.

CO MI CHUTNÁ

Čím dál víc mi vyhovuje lehká přírodní strava, vždycky u mě najdete spoustu ovoce a zeleniny. Ale samozřejmě si také někdy zahřeším. K tomu ale nepotřebuji ingredience cizokrajných kuchyní, a recepty luxusních hotelů. Mám ráda klasickou kuchyni, takový obalovaný řízek, bramborová kaše a nakládaná okurka, to je má představa dobrého jídla. Pro přátele se ale klidně a ráda pustím do komplikovanějších receptů, už pro ten úžasný pocit – však to znáte – když nosím na stůl, pozoruju jak hostům chutná a snaživě se upejpám nad vší tou chválou, které se mi dostává. Skvělý a vděčný strávník je třeba můj muž Petr. Samozřejmě také peču, ale aby mě to bavilo, potřebuju si s tím vyhrát. Baví mě prostě drobnosti a detaily. A to zdaleka ne jen v kuchyni a u vaření.

KDO MĚ ROZESMĚJE

Jestli se ptáte na zábavu, třeba tu televizní a filmovou, zase nepůjdeme nikam do ciziny. Miluju humor a vážím si lidí, kteří si vzali za cíl a životní motto, rozdávat druhým radost. Sama se snažím o totéž a tak vím, že rozdávat smích občas není žádná legrace. Vlasta Burian, kterého mám moc ráda, to je dobrý příklad toho, co mám na mysli. Dnes už všichni víme, že neměl v životě zrovna mnoho důvodů ke smíchu, ale humor jeho úžasných filmových postav nás rozesmává dodnes a mnoho na něm nezestárlo. Stejně ta úžasný vypravěč Vladimír Menšík, trápilo ho zdravíčko, ale jeho televizní Silvestry jsou legendární. A když mám zmínit ženu, bude to Jiřinka Bohdalová. I kvůli ní miluju seriál Chalupáři.

NA CO SLYŠIM

Mám ráda ticho, a pokud do něj něco má znít, bude to country music. Anebo cokoliv od Michala Davida. Jeho písnička „Pár přátel stačí mít“ – to je i moje životní heslo.

KOHO MÁM RÁDA

Koho mám nerada, to by byl hodně krátký seznam… Koho mám ráda – tak to tu budeme dlouho. Miluji svého Petra, mého muže, manžela, kamaráda, oporu a partnera. Jsme spolu třicet pět let, takže si začínám říkat, že to asi nebude jen krátkodobé pobláznění. Přestáli jsme spolu časy dobré i zlé a jsme spolu jeden kvůli druhému. Neměli jsme ty obvyklé záchytné body jako děti a majetek, které často trochu uměle lepí rozbité vztahy a usnadní rozhodování jak dál, když přijdou potíže a problémy. To, že spolu za chvíli budeme čtvrt století, bylo jen o nás a na nás.

K celé té dlouhé řadě milovaných bytostí je můj synovec Vašík. Samozřejmě,že všechny děti jsou nádherné, krásné a nejlepší. Ale pro mě je Vašík nejlepší nejvíc. Snažím se s ním trávit co nejvíce času, ale dny samozřejmě nejsou nafukovací. A s postupem času sil spíše ubývá, než naopak. Nejsem tedy vždy stoprocentní tetička a klidně vám přiznám, že když vyšetřím chvíli volna pro sebe, prostě si lehnu a nedělám nic.

Moji rodinu blízkých bytostí doplňují ještě další dva kluci, chlupatí a uštěkaní. Mám dva pejsky rasy mops, Chicca a Charlieho řečeného Kája. Takže jak vidíte, já ani nemám žádnou příležitost smutnit. Každý pejskař ví, jak vypadá návrat domů, kde ho čeká milované a milující zvíře. A kdyby na mě přece jen padalo chmurno, hned je pryč, protože kluci prostě ven, na procházku musí. A nejraději do přírody, do lesa, nebo do úžasně romantického okolí židovského hřbitova tady u nás v Uhříněvsi. A v přírodě, tam jsem ve svém živlu. Ticho a zeleň, vůně stromů a zvuk vody, tam čerpám energii a sílu a dobíjím baterky.

S ČÍM REZONUJE MÁ DUŠE

Mnoho myšlenek, kterým věřím a řídím se jimi, byste našli třeba v knihách úžasné Louise Hay. I já jsem přesvědčená, že k opravdu šťastnému životu a nalezení skutečné harmonie, je třeba sebepřijetí, sebeláska a pochvala. Jako zpětná vazba. A klidně i pochvala sebe samotného. Kritika a ponižování vytváří jen vzdor a odpor, možná i poslušnost, ale určitě ne zdravého a vyrovnaného člověka.

ČÍM SI DĚLÁM RADOST

Pořád mi něco dělá radost, ale když NĚCO nemá čas, umím to i sama. Miluji vodu, plavání, vířivou vanu, moře, thajské masáže, pozorovat přírodu a koukat do mraků. A rybaření, to je můj velký koníček, který spojuje všechny moje oblíbené činnosti. A jestli máte pocit, že posvátné ticho, kterým se obklopují ti tiší blázni s pruty, a štěbetavost Blíženců nejdou dohromady, tak se mnou pojďte někdy na ryby. Uvidíte….

TŘINÁCTÁ KOMNATA

Má ji každý. Kdo o ní neví, ten ji nehledal, nenašel a teprve ho čeká. Ta moje se otevřela ošklivým klíčem před mnoha lety. Strázně a nemoci potkaly nejen mě, ale (a to bylo mnohem horší) i lidi, které jsem milovala. Ty nejbližší a nejvíc drahé si vzala smrt. Sáhla si i pro mě. Přeprala jsem ji a na cestu jí zlomila kosu. Čas zacelil mnohé rány, ale zapomenout nejde. Naštěstí už vzpomínám především na to dobré. A jestli jsem v třinácté komnatě nalezla poklad? Ano. Sílu a vůli k životu a víru v další den. Žít se musí, jiná možnost není. Ale jestli a jak moc zlé či hezké si to uděláme, to je na nás.