Záhadná Olga Hepnarová - kartářka Noor - výklad tarotových karet

Dne dvanáctého března 1975 skončil krátký a tragický život Olgy Hepnarové. Kontraverzní, záhadná a jistě velmi těžce nemocná dívka, která se zapsala do historie i paměti lidí, jako poslední popravená žena našich novodobých dějin. Smrt si přála a před soudem za svůj vražedný čin dokonce vyžadovala. Přesto její kat ještě po létech vzpomínal, že na smrt nešla důstojně a smířeně. V posledních okamžicích ztratila odvahu i odhodlání a bojovala o poslední okamžiky vzácného daru života.
Myslela před smrtí na své oběti? Byla stále tak skálopevně přesvědčená o právu na pomstu za svůj údajně nesnesitelný, bolestný život?
Příběh Olgy Hepnarové většina z nás zná alespoň v hrubých rysech. Od raného dětství trpěla silně přecitlivělá Olga pocitem, že je s ní zacházeno přezíravě, nelaskavě, posléze krutě a nakonec nespravedlivě. Sama sebe později nazývá u soudu otloukánkem a pasuje se dokonce do role mluvčí podobně postižených lidí. Od dětství nekriticky žárlí na svou sestru, je přesvědčená že rodiče protěžují, podporují a milují jenom ji. Zapálí dokonce dům, ve kterém její sestra a otec spí.
Šlo o první vážně míněný pokus o vraždu? O domožení se spravedlnosti pomstou?
Otec – klíčová postava života Olgy Hepnarové. Tvrdila, že ji ponižoval, kritizoval a podroboval krutým fyzickým trestům. K postavě otce se Olga v myšlenkách stále vrací, stal se ztělesněním její kruté nenávisti. Touha pomstít se jistě směřovala k němu, ale bála se ji zrealizovat, tak velká byla otcova autorita. Nejprve otočí Olga nenávist proti sobě, později proti celé společnosti.
Pointu celého příběhu jistě všichni známe. Olga Hepnarová se rozhodne odejít ze života. Způsobem, který otřese společností. Způsobem, který poukáže na osud a existenci otloukánků, na jejich vztek a bolest. Půjčeným nákladním automobilem najede Olga na do skupiny lidí na zastávce tramvaje. Výsledek? Osm mrtvých, další lidé zranění.
Od začátku vyšetřování se Olga ke svému činu hrdě hlásí. Zdůrazňuje, že necítí žádnou lítost, jedině nad tím, že neusmrtila ještě víc lidí. Její psychika je pečlivě zkoumána celým týmem psychologů i psychiatrů. Sama ovšem trvá na svém duševním zdraví, bojí se, že bude uznána nemocnou a to její čin postaví do úplně jiného světla. Verdikt odborníků jí dává za pravdu – Olga Hepnerová je duševně zdravá tedy zodpovědná za svůj vražedný útok.
Jedna věc je ale těžko pochopitelná. Tím, jak málo pozornosti jí věnují odborní lékaři. V závěrečné fázi vyšetřování totiž začíná Olga Hepnarová popírat svou identitu. Tvrdí, že se ve skutečnosti jmenuje Sandy Winiferová. Dokonce se tímto jménem chce podepisovat na úřední dokumenty. Vypráví, že ji v cele navštěvuje ON. Winifer – její otec. Zcela se identifikuje s osobou Sandy a o Olze mluví v třetí osobě. Trochu se jí dokonce posmívá, trošku ji blahosklonně lituje.
Ani tyto události nezpochybnily přesvědčení o Olžině duševním zdraví? Ne.
Pracovala jsem s osobním horoskopem Olgy Hepnarové a zkoumala její příběh pomocí Velké Arkány Tarotu. Jsem přesvědčená, že u Olgy Hepnarové se jedná o tzv. obsed. Přivtělení bludného ducha k již existujícímu člověku. Z praxe regresní terapie je mi tato situace poměrně známá. Bludný duch zemřelého člověka, který se bojí pekla a do nebe se neodvažuje – něco takového se zřejmě s Olgou spřátelilo a obsadilo její tělo. Zotročilo ducha. Používalo osobnost Olgy k vlastním krutým hrám s osudem. K vlastní pomstě. Netušíme jaké a za co. Jen to, že se pomsta zdařila.
Olga Hepnarová byla popravena.
A bludný obsedající duch? Kdepak skončil? Není tomu tak dávno, co média i společnost sledovala příběh dalšího samozvaného mstitele, známého jako Lesní vrah. Víme, že četl deníky Olgy Hepnarové, propadl temné přitažlivosti jejího příběhu a rozhodl se pokračovat. Jednalo se o obsednutí totožnou entitou? Domnívám se, že ano. Lesní vrah je mrtev, spáchal sebevraždu. A bludný duch? Už nalezl nové tělo hostitele?
Dávejte na sebe velký pozor…