Magický herbář - Vánoce

Štědrý den je skoro tady a s ním nastává horečných příprav, tajného balení dárků i zdobení domova. Nezaměnitelnou úlohu zde má nejen stromek, ale i květiny a rostliny, kterými si dnes zkrášlujeme naše domy a byty. Pro naše dávné předky měly rostliny hlavně rituální a ochranný význam a tak nikdy nesměly v domech, chrámech a později i v kostelech chybět. Pojďme si představit alespoň ty nejznámější.

Cesmína Ilex aquifolium, vyšší dvouděložná rostlina, je ve světě velice rozšířená, známe asi 500 – 600 druhů cesmíny, které se liší listy i barvou plodů, mohou být červené, ale i modré a černé. Cesmína je využívána v lékařství, listy některých druhů se využívají na výrobu různých nápojů a čajů, nejznámější je Cesmína paraquayská, ze které se vyrábí yerba maté. V Evropě roste hlavně cesmína ostrolistá, zvaná Holly nebo vánoční hvězda se sytě zelenými listy, zakončenými ostny a červenými kuličkami, ke které se pojí mnoho legend. Nikdy nechyběla při oslavách Saturnálií ve starém Římě, později z ní byl prý vyroben kříž i trnová koruna a tak zůstávala po celý rok zavěšená v kostelech, aby přinášela štěstí. Byla také nazývána Netopýří křídlo a utržená na Štědrý den měla zahánět čarodějnice. U nás cesmína volně neroste, pokud je pěstována v zahradách, je třeba dohlédnout, aby malé děti nesnědly její červené kuličky – jsou jedovaté!

Čemeřice černá Helleborus niger, zvaná vánoční růže, je stále zelená trvalka, pocházející z Alp, která na Štědrý den rozkvétá bílými kvítky. Podle legendy byla právě tento den vyhnána z domu krásná dívka. Zlá macecha ji zanechala v zasněženém lese, aby tam zemřela. Na utrpení plačící dívky se nemohla dívat bohyně lesa a tak ji proměnila v čemeřici. Čemeřici prý používaly i čarodějnice jako přísadu do mastí na létání. Pozor, je prudce jedovatá, ve středověku se odvar z jejich hlíz přikládal na rozříznuté vředy při léčbě černého moru, dnes je čemeřice pouze ozdobou zahrad.

Jalovec Juniperus communis, dnes je známý spíše v kuchyni - kuličky jalovce se dávají jako koření do omáček a používají se k výrobě jalovcového ginu. Podle legend si čarodějnice zhotovovaly kouzelné hůlky právě z jalovce, věřilo se, že kouř z jalovcových větví zahání duchy, hlavně vlkodlaky a proto se na Vánoce a Tři krále vykuřoval dům, stáje i hospodářská stavení.

Jmelí Viscum album, je polocizopasná rostlina, žijící na nejrůznějších listnatých i jehličnatých stromech. Jmelí je léčivou rostlinou, používanou dodnes, jak v lékařství, tak i v kosmetickém průmyslu. Přesto se nedoporučuje užívat jmelí k léčebným účelům bez vědomí lékaře, obsažené alkaloidy mohou mít různou účinnost podle druhu stromu, na kterém jmelí vyrostlo, zvláště mohou škodit u lidí s oslabenými ledvinami. Za jedovaté se považuje jmelí vyrostlé na topolu. Keltští druidové užívali jmelí nejen k léčení neplodnosti, ale i na ochranu před nepřáteli, hladomorem, válkami i bouřemi. Sklízení jmelí bylo posvátným rituálem, na bílé pruhy plátna padalo jmelí, které druidové odsekávali zlatými srpy. Jmelí je odpradávna symbolem posvátné, magické rostliny a pojí se k němu i nejrůznější legendy. Podle staré vikingské ságy to byla právě nevinná větvička jmelí, kterou zneužil lstivý Loki, aby způsobila smrt oblíbeného a milovaného boha Slunce Baldra. Pod visícím jmelím mohl muž políbit ženu, pak měli společně utrhnout kuličku jmelí, tento zvyk vznikl v Anglii v 18. století a polibek pod jmelím se rozšířil do celého světa. Zavěšené jmelí, ať už přírodní zelené či stříbrné nebo zlaté, přináší štěstí a ochranu, ale pozor platí to pouze pro jmelí, které je darované.

Požehnané vánoční svátky přeje

Věštírna Květy Fialové    

Zajímá Vás budoucnost?

Nevíte kudy dál?

Zavolejte!

čekám

Hanka

více >

kartářka, partnerské vztahy Volejte:
906 500 002

kód: 20

Levné volání >
228 224 731