Velikonoční týden

ŠKAREDÁ STŘEDA

Podle tradice se tento den Jidáš na Ježíše škaredil. Na Škaredou středu se nesmíme na nikoho mračit, jinak se prý budeme škaredit každou středu celý rok. Také bývá středa známá jako Popeleční nebo Sazometná, či Smetná. Název vznikl díky tomu, že se v tento den vymetaly komíny a čistily krby po zimě. Byla to nejšpinavější práce v domě a začínala tak očista příbytku po dlouhé zimně. Dříve sloužily jako izolace na zimu mech a dřevo. Mechem se obkládala okna a dřevem se obložila chalupa. V tento den se právě odizoloval dům a okna se myla, pralo se. Zkrátka velký jarní úklid po zimě.

ZELENÝ ČTVRTEK

Tento den se údajně jmenuje podle zelených bylin, které byly součástí Poslední večeře páně. Jiný výklad jména hovoří o tom, že v přírodě se vše zelená a příroda ožívá a probouzí se. Tento den bychom měli jíst Velikonoční hlavičku – nádivku z bylinek a mladých kopřiv s kousky jehněčího masa. Ten den by se měla sníst lžička medu, to aby nás nepopíchaly včely a peklo se tradiční pečivo - Jidáše. Měli bychom jíst zelené bylinky a pít kopřivový čaj. Nasbírejte mladé lístky kopřiv a udělejte si nálev. Část vypijte, zbytek si nalejte do vany. Vaše pleť a vlasy dostanou krásný lesk.

VELKÝ PÁTEK

 To je den hlubokého smutku. Lidé vstávali velice brzy a šli se omýt do potoka. Držel se přísný půst a vládla pietní atmosféra. Nikdo nepůjčoval nic ze své domácnosti, předměty by se mohly vrátit očarované. Nesmělo se prát prádlo- věřilo se, že se pere v Kristově krvi. Také se nesmělo hýbat se zemí, proto se zastavily všechny práce na polích. V tento den se otevírají brány k pokladům. Na velký pátek se nesměla uzavírat manželství, konat křty a jiné církevní obřady. Tuto tradici bychom měli dodržet. Sňatek uzavřený na Velký pátek nemá dlouhého trvání a manželství bývá smutné. Po celém světě se dodnes konají průvody věřících, často i s rituálním bičováním dokonce i křižováním.

BÍLÁ SOBOTA

V sobotu se vynášel nábytek z domu, čistil se a omýval po zimě. Stěny v domě se křídovaly na bílo. A vše se chystalo na slavnostní Vzkříšení na Boží hod velikonoční. Hospodyně zdobily příbytky a připravovaly pokrmy. Pekly se mazance a velikonoční beránci. Kynuté těsto symbolizovalo nový život v přírodě. Pletly se pomlázky z vrbového proutí, vázaly se březové metličky a zdobila se vajíčka. Bývalo zvykem, že lidé uhasili všechna ohniště v domě. Hospodyně pak vložila na ohniště před kostelem své vlastní polínko. Kněz oheň posvětil a teprve po té odnesla žhavé polínko zpět domů a zapálila s ním v domě požehnaný oheň. O půlnoci Bílé soboty také definitivně končil 40 denní půst.

BOŽÍ HOD VELIKONOČNÍ

Lidé odnesli své pokrmy na ranní mši, kde je kněz posvětil. To mělo symbolický význam, ale také zdravotní. Lidé drželi dlouho půst a tak přechod ke klasické stravě by mohl vést k potížím. Proto se jedly a světily pouze takové pokrmy, které měly vyhladovělé tělo připravit na návrat k normálnímu jídlu. Svěcené pokrmy se pak jedly po troškách a každá návštěva dostala kousek z pokrmu. Byli to již zmiňovaní beránci a mazance, ale také víno, chléb a vejce.

MRSKANÝ PONDĚLEK

Na Velikonoční pondělí chodili mládenci dům od domu a šlehali děvčata pomlázkami spletenými z vrbového proutí. Hlavně proto, aby byla celý rok krásná, zdravá, veselá a pilná. Mnohdy bylo zvykem, že pak v úterý chodila děvčata dům od domu a polévala chlapce vodou, aby byli celý rok svěží. Tato tradice je nám známá z velikonočních zvyků nejvíce. Hlavně na Moravě je dodržována skoro bez změn.

Krásné Velikonoce přeje
Věštírna Květy Fialové

Zajímá Vás budoucnost?

Nevíte kudy dál?

Zavolejte!

čekám

Hanka

více >

kartářka, partnerské vztahy Volejte:
906 500 002

kód: 20

Levné volání >
228 224 731