O dávání - Noor - horoskopy a výklad karet

Přeji vám krásný adventní den, přátelé. To nám to zase uteklo, viďte, ani jsme se moc neohřáli a už zase tiše klepou na dveře. Vánoční svátky. A s nimi všechny ty známé obrazy – úklid, pečení, vaření, nakupování, vybírání a balení dárků… Předvánoční shon.
Však ona všechna ta moudrá doporučení o pozastavení se v čase předvánočním už jsou vlastně také ohraná. Ta – useberme se, popřemýšlejme, udělejme inventuru, prožijme tentokrát jiné Vánoce – beze spěchu a snahy o „dokonalé Svátky“ už jsme všichni slyšeli tolikrát, že se deska skoro obehrála a stará píseň začíná mít tóny poněkud falešné. Asi jako falešné proroctví.
Ale pravda nepřestane být pravdou jen proto, že zevšedněla každodenní přítomností, obyčejné, jadrné a prosté nemusí být vždy bezcenné. Naopak skutečné, prosté pravdy nám leží u nohou a někdy ještě blíž, před špičkou pyšného nosíku. A často se stává, že jak se klasik krásně vyjádřil „pro les nevidíme stromy“.
K čemu že mířím? Inu, k tomu, že dlouhé, tmavé večery a noci před Štědrým večerem skutečně vyzývají k pohroužení se do sebe, do nitra, k otázkám bytí a nebytí. Čas adventu můžeme prožít jako čtyři neděle cesty temným tunelem ke Světlu, k znovuzrození, očištění a obrodě.
Jako jakýsi léčivý text vám chci dnes představit jednu z kapitol knihy PROROK vynikajícího libanonského autora Chalíla Džibrána. Je mému srdci kromobyčejně milý a těší mne, že je to oblíbený autor naší patronky, paní Květy Fialové.
Pojďme se spolu na chvilku posadit. A jen si tak trochu číst. A snít o krásném světě…
…potom řekl boháč –
PROMLUV K NÁM O DÁVÁNÍ
A on odpověděl.
„Dáváte málo, dáváte-li jen ze svého majetku. Opravdu dáváte, když dáváte ze sebe. Neboť co je váš majetek, než věci, které chováte a opatrujete ze strachu, že byste je mohli zítra potřebovat? A zítra, co přinese zítřek starostlivému psu, zahrabávajícímu kosti do písku, v němž nezůstávají stopy, když běží za poutníky ke svatému městu? A co je strach z nedostatku, než nedostatek sám? Není obava z žízně, když vaše studna je plná, žízní neuhasitelnou?
Jsou takoví, kteří dávají málo z toho mnoha, co mají – a dávají to z touhy po uznání, a toto jejich skryté přání činí jejich dary nedobrými. A jsou takoví, kteří mají málo a dávají všechno. Jsou to ti, kteří věří v život a jeho štědrost, a jejich pokladnice nikdy není prázdná. Jsou takoví, kteří dávají s radostí a tato radost je jejich odměnou. Jsou takoví, kteří dávají s bolestí, a tato bolest je jejich křtem. A jsou takoví, kteří dávají a nepoznávají v dávání bolest, ani v něm nehledají radost, ani nedávají z ohledu na ctnost. Ti dávají tak, jako myrha v údolí vydechuje do prostoru svoji vůni. Jejich rukama promlouvá Bůh a jejich očima se usmívá na zem.
Je dobré dávat, je-li člověk o to požádán, ale lépe je pochopit a dávat bez požádání. A pro toho, jehož dlaň je otevřena, je hledání někoho, kdo přijme jeho dar, větší radostí, než dávání samo.
Vše co máte, bude jednoho dne rozdáno. Proto dávejte nyní, aby doba dávání byla vaše, ne vašich dědiců…“
Přeji vám, ať se štědře obdarujete radostí z dávání. Krásné dny, přátelé.
Noor

Zajímá Vás budoucnost?

Nevíte kudy dál?

Zavolejte!

čekám

Hanka

více >

kartářka, partnerské vztahy Volejte:
906 500 002

kód: 20

Levné volání >
228 224 731