Poslední dubnová noc je veselicí oblíbenou dětmi i dospělými. Jeden z největších pohanských svátků, vítání jara a plodnosti rádi oslavují v i lidé nezasažení mystikou minulosti. Figurína čarodějnice, která shoří v ohni, je ale ve skutečnosti baba Morana, Smrt a Zima. To, že tento večer nazýváme pálení čarodějnic, má pro mystiky, magiky a čaroděje smutně trpký podtext.
Skutečné upalování čarodějnic není spojené s žádným veselím. Je to historický fakt, vypovídající o temné stránce hledačů světla. Jako by si mocní církevní představitelé vytýčili motto “spasím tě, i kdybych tě měl zabít”. Zmínky o odsouzeníhodnosti provozování čarodějnictví se objevují i ve Starém zákoně, rané křesťanství je však odmítlo jako pověru a sankce nevyžadovalo. V prvním tisíciletí se proto čarodějnické procesy vyskytly jen ojediněle. Naštěstí.
Ale pak to začalo… Nástup všeobecného honu na čarodějnice nalézáme v patnáctém století, kdy dva dominikánští mniši působící v Prusku sepsali proslulé dílo Kladivo na čarodějnice. Doba a její reálie představovaly živnou půdu pro masové pronásledování nevinných lidí. Charakter vesnice se změnil, rodové klany se rozpadly, společenství sestávalo z jednotlivě hospodařících rodin. Osobní neúspěch, neúroda, nemoc, úhyn zvířat, to vše byla příležitost ukázat žalujícím prstem na viníka – zlou čarodějnici. Popravdě, lidová magie se určitě praktikovala, soutěživost mezi sousedy mnohdy vyvolala zášť a čím nepřítele postihnout? Zajdeme na kraj lesa za tajemnou Dorotou nebo Hátou a vyprosíme si pro protivníka trest. Těžko rozhodnout jaký měla taková zaříkávání účinnost, ale vědmy a kouzelníci se v každém společenství našli, často se věnovali lidovému léčitelství, ženy vykonávaly řemeslo porodních babiček.
Zemím Koruny české se evropské šílenství honu na čarodějnice naštěstí trochu vyhnulo, ale přesto některé případy známe, nejtragičtější příběh se odehrál na Jesenicku. Po jedné mši si bohabojná sousedka povšimla, jak žebračka po svatém přijímání vyplivla hostii do kapesníku. Hřích, strašný, hrozný hřích! Horlivá žena dbalá svých povinností si příhodu nenechala pro sebe a drtící obludné kolo tragických událostí začalo otáčet. Žebračka na mučení přiznala, že hostii měla pro hospodyni, která chtěla léčit nemocnou krávu. Čarodějnictví. To už patří do rukou církevních soudců. Na panství se dostaví proslulý inkvizitor a nebohá vězeňkyně na mučení označuje další a další sousedy jako ďáblovy služebníky. Dokonce i mladou kuchařku z fary. Ta podlehne bolesti při mučení a udá dokonce faráře. Padají první rozsudky smrti, trestem je oheň. A majetek nebožáků propadá konfiskaci. Inkvizitor zastrašuje, vyhrožuje, podplácí svědky a ohně hoří, umírají mladí, staří, dokonce děti. Ambiciózního soudce zarazí až obvinění majitelky panství, tam už se neodváží. V Losinách už je zase bezpečněji, ale moc církve řekla, co říci chtěla. Jsme tu a vidíme vaše skutky. Máme pravomoc rozhodnout i o vašem životě.
Hon na čarodějnice. Co k němu říci. Oběti i kati, všichni to byli lidé z masa a kostí, lidé jako my. V každém člověku je tolik zákoutí duše, komůrky obrovské statečnosti, komnaty fanatizmu. Žijeme proto, abychom se poznali a poznanému čelili a přijali je. A historie? Je dobré se poučit, už proto, aby se nemusela opakovat.
NOOR – výklad karet online, Tarot, horoskop na týden
Jste tu poprvé a nevíte si rady?
Žádný strach, poradíme vám.