Být matkou je poslání - kartářka Noor - věštění z tarotových karet

Vždycky mi připadalo důležité, aby to, co člověk říká, učí, nebo co prohlašuje, bylo takzvaně „žité celou bytostí“. Aby to, co mluvíme, bylo v pravdě s našimi činy. Víte, co tím myslím? Třeba politiky, kteří nás v předvolební kampani hladí po ouškách sladkými slovy a sotva mají to své křeslo, řádí víc, než ruka sicilská mafie. Nebo některé příslušníky kněžského stavu – z kazatelny mlátí Pánembohem po hlavách vyděšené věřící a v soukromí pak… Fuj, ani dopsat to nechci. A pak třeba někteří ezoterici – duchovní učitelé s napojením na padesátou vlnu fialového paprsku co se jim Vesmír svěřuje se svými nejtajnějšími myšlenkami a Chuck Norris plaše uhýbá zrakem, jen vejdou do místnosti. Znám pár takových, které byste doma určitě, ale určitě nechtěli. Ani na návštěvu.
Myslím, že by bylo přirozené, kdyby člověk nalezl postoj, světanázor, nebo filozofii, která ovlivní všechny jeho činy a myšlenky. Ideu, podle které žije v pravdě. A žije jí neustále.
Proč o tom vůbec mluvím? Protože já tedy světanázor mám a moje činy a myšlenky ovlivňuje. No, nevím, jestli se mnou budete sborově souhlasit, svěřím vám totiž, že moje víra je – Pravda a Láska vítězí nad lží a nenávistí. A také to, že věřím tomuhle – všechno souvisí se vším.
Tak jsem se tuhle pěkně rozparádila nad jedním článkem na internetu, přesněji řečeno nad diskusí čtenářů, která následovala pod ním. Moc pěkný článek to byl. Ve zkratce – vyčísloval hodnotu práce ženy v domácnosti se dvěma dětmi na padesát pět tisíc korun měsíčně. Povolání matka – 55 000Kč. To bych vám nepřála číst ty názory rozhorlených diskutérů.
„Válet se doma, nechat se živit a brát za to peníze, to by se jim líbilo!“
„Když mají málo, nemají si pořizovat děti, ať nekňourají a jdou makat. Jako JÁ“
„Děcka, to je luxus, na to mají jen bohatí. A je to tak správný, naflákají si fakany a my to pak živíme!“
„Chtěly by výplatu za to, že jsou doma s dětma, to snad není pravda. MY TO ŽIVÍME!!!“
Pravdoláskařka s ezoterickým způsobem myšlení říká, že termíny jako soucit, energetická jednota, láska, duchovní spřízněnost, služba druhému nebo třeba karmický úkol, nejsou jen slova, která s patosem vyvoleného zasvěcence pronášíme na seminářích, nebo duchovních hodinkách s přáteli v čajovně. Pokud v ně člověk věří, nevymezuje jim čas od sedmi do půl páté, kdy je v profesionální roli věštce, čarodějky nebo kartářky. Není žádný “duchovní prostor” a “hmotný čas”. Světy se prolínají a hranice jsou jen pomyslné. Co je nahoře, je i dole. Buď mluvím i žiju svou pravdu, nebo jen ego papouškuje filozofické fráze, aby čerpalo sílu z pocitu své výjimečnosti.
Neznám cennější a hodnotnější práci, než je být Matkou na plný úvazek. Matka je ta, která mezi nás všechny přivádí na svět novou bytost, nového člověka. Jednou toho člověka potkáme. Na tom, jaký vliv na nás bude mít, má velkou míru odpovědnosti právě jeho maminka. A to je velká a těžká a hodnotná práce, silné poslání.
Nevidím nic statečného ani dobrého na tom, splnit svou „mateřskou povinnost“ a pak hrdě a čestně nastoupit do Kolbenky, dát děti do školky nebo na hlídání s vědomím, že nejsem společnosti na obtíž. Být věčně unavená, upracovaná, vzteklá, nervózní, počítat peníze, bát se každé složenky a brát si druhou práci, aby to všechno klaplo.
A kde jsou pak děti? Mají školu. Když na to je, tak nějaký ten kroužek, případně partu, ulici… Kde je čas na čtení pohádek, společné procházky, hry, tedy chvíle, které malého člověka formují a skutečně určují jeho budoucnost, osud. To, jakým bude člověkem.
Že nám po těch cizích lidech nic není? Ale je.
Sdílíme přece jeden prostor, jeden Vesmír, jeden společný propletenec osudu. Ten otloukánek odvedle, na kterého mamka nemá nikdy čas, bude možná jednou sousedem mé dcerky. A je i v mém zájmu, aby z něj vyrostl slušný, dobrý člověk. Ta smutná holčička, co chodí ze školy s klíčem na krku domů, kde nikdo nečeká, se jednou možná ze samoty a opuštění chytí divné party a jen tak – protože proč jenom ona má mít smůlu – nechá v autobuse zapíchnutou infikovanou jehlu. Zavede vás osud právě k tomuhle sedadlu?
A když ten tichý kluk co je tak chytrý, ale rodina strádá nedostatkem peněz, dostane šanci, stipendium (co my všichni zaplatíme), vystuduje třeba biochemii a najde lék právě pro vaše vnouče.
Já vím, tohle se asi jen tak nezmění… Ale prosím, neživte v sobě nenávist k těm, kteří nejsou příčinou problému. Jsou stejnou obětí, jako my všichni.
Když dva se perou, třetí se směje. A tuhle radost Panu Třetímu přece nemůžeme udělat. V jednotě je síla.
 Noor – výklad karet online

Zajímá Vás budoucnost?

Nevíte kudy dál?

Zavolejte!

čekám

Hanka

více >

kartářka, partnerské vztahy Volejte:
906 500 002

kód: 20

Levné volání >
228 224 731