cena hovoru je 50 Kč za minutu
Zavolat Volejte: 906 500 002 kód: 13
Cena hovoru je 50 Kč za minutu.
Zavolat
Volejte levně:
228 224 734
Cena levného volání je 40 Kč za minutu.

Noor

Tarot, astrologie

Mé jméno je Noor.
Více než dvacet let vykládám Tarot a horoskopy. Studovala jsem homeopatii, a hlubinnou abreaktivní psychoterapii. Pracuji s regresivní hypnózou a moc mě baví pátrat po příčinách našich současných potíží tam, kde skutečně vznikly, často až v minulém životě. Právě práce s minulostí mne dovedla k nezlomnému přesvědčení, že svůj život si programujeme sami, často ale bohužel nevědomě. Ale pokud se nám podaří zjistit, proč věříme tomu, že si nezasloužíme, nebo nemůžeme mít lásku, štěstí či bohatství,  a z jakého důvodu si naopak myslíme, že nějakou věc či událost musíme nechat líbit, a především – pokud své programy mysli změníme, můžeme svůj život pociťovat jako báječné dobrodružství na hřišti, kde je dosažitelné cokoliv. Je to jen pár let, co se ke mně (přes můj urputný počáteční odpor) doputoval šamanský buben. Jmenuje Féidh guth Láidir, hovoří starou gaelštinou a hlasem ohromného Jelena. Pomalu mne seznamuje se světem šamanských planin a už v nich mám i pár mimořádně zajímavých kamarádů, kteří mohou pomoci i vám.

Proč volat právě mě?

Řeknu vám, co vás potkalo a také proč se tak stalo. Promluvíme si o tom, co prožíváte a hlavně o tom, co vás čeká. V lásce, partnerství, práci, finanční situaci i ve zdraví. A pokud vás budoucnost příliš nepotěší, najdeme způsob, jakou cestou dojít tam, kde naleznete své štěstí, lásku, zdraví a naplnění. Všechno se dá řešit. Jen vědět, jak na to.

Co pro mne znamená moje práce? Je to rozhovor Člověka s Člověkem.

 

Znamení horoskopu:

Slunce v Kozorohu, Ascendent Střelec, Luna ve Vahách, na Ascendentu ve dvanáctém domě Neptun. No masakr…

Jak se parádím
Když se potřebuju hodně rozmazlit, nadělím si úžasný parfém Poison od Diora. Jinak si ale kouzelné vůně vyrábím sama, buď z aromatických olejů, nebo jen mentálními postupy. A co se týká krášlítek, před časem jsem dostala jako dárek od kamarádky Markétky pleťovou masku od Lush, britské kosmetické firmy. A byla to láska na první namazání. Dámy, ty barvy, ty vůně, ale hlavně, ta účinnost! Postupně šla drogérková kosmetika do koše a koupelna i lednice mi teď voní jen damašskou růží, levandulí, jasmínem, vanilkou, kokosem a mentolem. S dcerkou Jasmínkou si děláme lushácké kosmetické orgie a už jsem nadchla i partnera. A máme teď krásno nejen po těle, ale i na duši. Takhle úžasná kosmetika totiž nepoužívá žádné složky testované na zvířatech a ještě se zasazuje v boji proti týrání chlupatých pozemšťanů. A podporuje trend fair trade. Pro mě jednička.

Do čeho se balím
Tak to není úplně jednoduchá otázka. Móda a její složitý svět trendů, INů a OUTů, to je pro mne španělská vesnice na úplně cizí planetě. Pokud už musím nakupovat hadříky, chci to mít rychle za sebou. V obchodě se mezi dveřmi zhluboka nadechnu, nasadím ten nejprotivnější výraz, abych odradila paní prodavačky od laskavé snahy mi pomáhat a na tachometru stovku, v očích Terminátor, se vrhnu na nejbližší stojan s černým oblečením. Pokud mi něco opravdu sedne, nosím jmenovaný hadérek až do roztrhání těla. Tedy jeho. Kdybych si opravdu mohla vybrat, co bych ráda a dobrovolně nosila, bylo by to něco renesančního. Vážně. Včetně kilometry širokého pláště a nějakého kokrhélu na hlavu. Zatím jsem nesebrala odvahu, ale vidím to pořád nadějně. On přijde den …! Pro Františku Čížkovou jsem ztracená existence.

Co mi zní libozvučně
Podle toho, co dělám. Mám etapy ticha, a období rachotu. Pokud myju okna, nebo činím ještě odvážnější akce, vedou u mě Kabáti. Dám si Dole v dole a podlaha je vydrátkovaná raz dva. K mytí nádobí doporučuji kratší úderné věci s Mejlou Hlavsou. K žehlení, to už je záležitost sofistikovanější – si pouštím Sto zvířat. Akce prostorové, povolující trojrozměrný pohyb, jako třeba věšení záclon, doprovázím funerální kapelou Gorana Bregoviće. Povzbuzuje hlavně zdravé vlnění v bocích. A když si potřebuju zatrpět, poslouchám mantry, nebo Wagnera. Až se jednou ozve dunění hromu, nebesa se otevřou a z mraků se snese muž, který se mnou (rád) půjde na osmihodinové představení wagnerovské opery, budu vědět, že přišel ON.
Kde hledám mezi řádky
Čtu. Čtu pořád. Už léta nepřetržitě čtu. Jsem textoholik a nechci se léčit. Čtu literaturu faktu, Součka, Agathu Christie, Deavra, příručky o chovu koní, Boženu Němcovou, japonské sushi kuchařky, Zweiga, životopisy slavných žen, zákoník práce, Umberta Eca, Jamese Herriota, Karla Čapka a pořád dokola Chálíla Džibrána. Zato trucovitě nečtu návody na obsluhu elektronických přístrojů (pak se divím), složení potravin a nevím proč, cestopisy.

Jak se kulturním
V divadle. Miluju divadlo, chtěla bych na něj mít talent, ale nemám. Obdivuju herce, režiséry, dramaturgy a alespoň se s nimi kamarádím, když to trochu jde. Jsem fanoušek pražského Činoherního klubu a chodím tam sedat na přístavek. Jejich Pan Polštář se mnou otřásl. Hrdina Západu mě dojímá a Impresário ze Smyrny rozesmává. Nejvíc ale miluju archívní záznamy činoheráckých představení ze zlaté éry Petra Čepka, Pavla Landovského, Niny Divíškové, Jiřího Kodeta, Libuše Šafránkové a Jana Kačera… A když se chci pobavit, chodím (a chodit budu) do Divadla v Celetné na komedii Prokletí rodu Baskervillů s Radimem Kalvodou a fantastickým Hynkem Čermákem v roli Watsona.
Co mi chutná
Práškově mleté žiletky s paprikou. Ne, vážně… Jsem to, čemu se v dětském věku říká dobrý jedlík. A maminky se rdí pýchou, jak jejich holčička hezky papá. O čtyřicet let později už to taková výhra není. Abych se alespoň občas mohla dobře najíst, objevila jsem pro sebe jako správnou volbu dělenou stravu. Moc se neomezuju a po pár letech už zase dopnu rifle, ve kterých jsem před lety vymetala rockové koncerty. To víte, Kozoroh, ten zbytečně nic nevyhodí. A jak je to s těmi žiletkami? Miluju asijskou kuchyni, pořádně ostrou a říznou. Na sladkosti moc nejsem, ale když už čokoládu, tak s chilli.

Jak se raduju
Na hřbetě koně poznáš ráj srdce. Na hřbetě toho mého zažívám stavy blaženosti a vytržení. Když jsem se před časem statečně rozhodla, že bych se ráda vrátila ke koním a jezdectví, prožila jsem zázrak za bílého dne. Shodou neuvěřitelných náhod, které se vůbec neměly stát, se ke mně dostala informace o koni, který má být z naprosto nesmyslného důvodu utracen. To bylo úterý. Koník měl čas vyměřený do soboty. Ve středu jsem se na něj jela podívat… Láska na první pohled to nebyla.Vysoký tmavý valášek byl unavený, apatický a bez zájmu o cokoliv, včetně mrkve, kterou jsem mu snaživě podávala ve snaze navázat kontakt. Odjela jsem rozčarovaná, pocit byl – to asi ne. Ale jak jsem se od stáje vzdalovala, srdce se mi usedalo tesknotou a lítostí, nějakou marností. Skoro proti své vůli jsem zavolala zprostředkovateli, že koně beru. Ve čtvrtek se už stěhoval do nového domova. Udělala jsem za jeho dosavadním životem tlustou čáru a jako první krok dostal nové jméno. VIHAR. Maďarský výraz pro vichr, bouři, po legendárním koni hraběnky Báthory. Zatím se spíš projevoval jako Váneček. Postupem času jsem se z pátrání téměř detektivního dozvídala fragmenty života toho nádherného zvířete. Nebylo to zrovna veselé. Byl prostě věc. Dnes jsem ale hrdou majitelkou úspěšného skokana, valacha hannoverského plemene, barvy černý hnědák, povahy nejlepší přítel potrhlé astroložky. Z Vihárka je neuvěřitelný mazel, inteligentní a spolehlivý, neagresivní mírotvorce a smiřovatel. Osobnost nevídaná i mezi protřelými koňáky. A je to veliký fešák. Už jste asi pochopili, že je mimořádný, viďte? Zase máte pravdu, je.
A o jiných láskách mého života zase příště. Vaše Noor


REKLAMA